Zkušenost západu nebo moudrost východu?
Hodně cestuji po světě a díky mé práci a zálibám potkávám své kolegy – kosmetology, lékaři a maséry. Tyto cesty mi poskytují cenné zkušenosti, poznání a možnost objektivně posuzovat světové tendence ve sféře krásy a zdraví. Možnost pozorovat, analyzovat a shrnovat je to nejdůležitější, co může mít člověk posedlý svým povoláním.
Cesta integrace je nejvěrnější
Hodně cestuji po světě a díky mé práci a zálibám potkávám své kolegy – kosmetology, lékaři a maséry. Tyto cesty mi poskytují cenné zkušenosti, poznání a možnost objektivně posuzovat světové tendence ve sféře krásy a zdraví. Možnost pozorovat, analyzovat a shrnovat je to nejdůležitější, co může mít člověk posedlý svým povoláním.
Podobně jako procesy vzniku života z prvotního «biosférického bujónu», probíhá dnes proces evoluce světového kulturního a vědeckého prostoru, který pohltil poznání všech národů a celé historie lidstva.
Ale na rozdíl od procesu přirozené evoluce, který trvá milióny let a vůbec neovlivňuje průběh života jedince, současnou vědecko-kulturní evoluci pociťuje nejen každý člověk, ale i celé lidstvo. Můžeme být svědky procesu krystalizace nových oblastí poznání, bohatě protkanými novými filozofickými trendy, které jsou pro nás čím dál více složitější. Podobné procesy probíhají v estetice jako ve filozofickém pojmu, tak i v praktické části.
Bouřlivé propojení Západu a Východu, které se projevuje nejen v masové migraci národů, ale také ve všeobecném propojení kultury (hudba, kuchyně, design, móda, umění, styl života, tradiční medicína) a samozřejmě nevynechá takovou oblast, jakou je estetika. Co se týče metody masáže, tady svými svěžími nápady přispěla se vší svojí různorodostí orientální medicína. Především je to dědictví medicínských a filozofických učení Indie, Thajska a Tibetu. Tato «injekce» východní kultury obnovila zájem západního člověka o duchovní vývoj a způsob života. Zájem o orientální léčebné metody, zachování krásy, zdraví a dlouholetost je značný. Toto je především spojeno s vysokou efektivitou, hloubkou a krásou orientálních masážních technologií. Myšlenka komplexního přístupu ke zdraví s ohledem na fyzické, mentální a duchovní stránky stále více zajímají nejenom profesionály v oblasti masáže, ale také běžné zájemce o podobné procedury.
Myslím, že tady je důležité zachovat jemnou balanci, zlatý střed, nemusíme slepě aplikovat tyto poznatky do naší kultury. Je nutné pamatovat, že každé učení, které vzniklo a vyvíjelo se za rané etapy vzniku civilizace, bylo ohraničeno kulturními, geografickými, sociálními a morálními hranicemi dané populace. Krom toho během tisíciletí toto společenství začíná být ortodoxním a nechce žádné změny. Daleko zajímavější a hlavně s větším efektem bude spojení různých pólů všeobecných poznání a jejich adaptace pro naší vědecko-kulturní oblast. Cesta integrace je nejdůležitější a přesněji nezbytný výsledek existence navzájem závislých kultur. A co víc, myslím si, že klasická masáž, která existuje už mnohá léta, bude brzy mít bez přísunu čerstvých poznatků pouze kulturní, nikoli praktický význam. Každé dogmatické učení bez čerstvých myšlenek degraduje. Jako potvrzení plodné integrace světových poznání můžeme uvést SPA – koncepce.
SPA-mas áž a její zásad y
Když říkáme SPA – koncepce, máme na mysli komplexní řešení estetických, fyzických a psychologických problémů člověka třemi hlavními harmonizujícími etapami komunikativních systémů organismu: působení na centrální nervovou soustavu přes základní orgány smyslů a obvodové receptory (psychoemocionální harmonizace); odstranění menšího napětí, křečí a únavy, ulehčení bolestí (svalová relaxace); celkové obnovení funkcí pohybového aparátu (strukturovaná rehabilitace).
Aby masáž odpovídala principu spakonceptu, je nutno trvat na některých zásadách: individuální přístup, globalizace vlivu, komfortnost, bezpečnost a efektivnost.
Pod pojmem indviduálnost masáže chápeme dodržování principů osobního přístupu v celém souboru individuálních fyzických, mentálních a duchovních zvláštnostech pacienta. Osobitý přístup má kolosální význam pro větší efektivnost masáže.
Globalizace předpokládá maximální šíři, hloubku a různorodost působení na fyzický a mentální stav organismu prostřednictvím orgánů, smyslů a systémů orgánů a tkání na principu synergismu (zrak, čich, sluch, taktilní a teplotní receptory, cévní systém, pohybový aparát).
Princip komfortnosti je důležitou složkou každé SPA – procedury, neboť je obtížné přivést organismus člověka do stavu harmonizace a fyzického zdraví, jestliže by pociťoval při masáži bolest, chlad, fyzické či psychické nepohodlí.
Do určité míry musí každý odborník ovládat znalosti a zkušenosti psychologa a umět vytvářet důvěrné vztahy s pacientem a předcházet stavům nepohodlí.
Bezpečnost – jedna z klíčových požadavků jakéhokoliv fyzického vlivu na lidský organismus – je neoddělitelně spojena s profesionální přípravou, zkušeností, zvýšenou pozorností a opatrností. Toto postavení odráží přesná indická základní teze – cesta k uzdravení nesmí být těžší než samotná nemoc.
Efektivita – je to, proč k nám pacient přichází pro pomoc, to je náš cíl, kterého se snažíme dosáhnout po celou dobu celého kursu procedur. Efektivnost přímo závisí na věcech výše stojících principů. Výsledek bude záviset na tom, zda přesně zjistíme zdravotní stav člověka, maximálně podchytíme všechny cesty a mechanismy působení na organismus, a zda to uděláme komfortně a bezpečně pro klienta.
Chci připomenout klasický manuální přístup pro korekci poruch pohybového aparátu, kdy hlava klienta se staví na místo za pět minut. Je to jedno, že se snaží v jeden moment narovnat dřevo, dlouhý čas naklánějící se do strany, rozložené podél země pod tlakem vnějších sil. Čas a vítr mění směr dřevitých vláken, otužuje a opevňuje je, neboť jinak toto dřevo nepřežije. Stejně tak je to i pod tlakem nemoci s lidským tělem. Připodobnit lidskou kostru k podobnému příkladu, ničí celou adaptaci mechanismu, neznamená vyléčit a ochránit od všech vnějších nebo vnitřních sil, přinutit se změnit. Celkem často takový způsob korekce je spojen s nebezpečným riskem pro zdraví klienta.
Lidský organismus není izolovaný, samostatný systém, oddělený od vnějšího prostředí nějakým krytem. Jenom díky trvalé vzájemné výměně složek materiálního a nemateriálního světa náš organismus udržuje poměrnou stálost své struktury. Odtud je i tvrzení, že člověk sám sebe vytváří z toho, s čím přichází do styku. Jestli do 25 let genotyp pracuje jako fenotyp, to znamená realizuje se program rozvíjení, založený na genetické úrovni, tak po tomto věku vytváří jedinec sám sebe. Přesněji řečeno, jídlo, které on jí, hudba, kterou poslouchá, knihy, které čte, vůně, které ho obklopují, lidé, které miluje a se kterými komunikuje, prolínají do jeho chemického a fyzického prostředí a stávají se často jím samotným. Čím je starší, tím zřetelněji se začínají projevovat na jeho fyzické slabosti, vady a vlastnosti, určené jeho způsobem života, který se také může stát příčinou vnitřního diskomfortu a také i nemoci. Z jedné strany – to dělá život věčným bojem se slabostmi a potřebou nepřetržité sebekontroly, ale na druhou stranu – dovoluje mistrovi, který zná všechny slabosti, tím, že změní svýma rukama vnitřní stav pacienta, vdechne do něho přání změnit se, naučit se být krásným.
První etapa harmonizace v naší SPA – koncepci je směrována k psychosomatické korekci. Všechno, čeho se dotýkáme připráci s tělem člověka, je svázáno tenkými nervovými vodiči se samotnými vnitřními tkáněmi, s procesy, probíhajícími ve vědomí. Bylo by neprominutelnou chybou podceňovat síly a složitosti působící na organismus, jako jsou negativní emoce – strach, bolesti, zoufalství, stesku, tak i pozitivní pocity – láska, radosti, usmíření. Proto klíčový význam představuje prvotní kontakt s tkáněmi a dává nám tak spoustu diagnostických informací, umožňuje uspokojit všechny obavy a trápení pacienta.
Obracíme se na princip globalizace (chápeme jako maximálně široké podchycení nervových receptorů co do množství, tak i do různorodosti senzorového vnímání), omezujeme počet nervových vzruchů jdoucích do centrálního nervového systému. Pro analýzu těchto podráždění používá čelní mozkový lalok tytéž neurony, jako pro analýzu kteréhokoliv jiného drážditele (včetně i stresového). Tak jako by odvádíme tyto nervové buňky na sebe a donucujeme je zpracovávat informaci během procesu masáže. Přitom stále menší a menší buňky zůstávají zapojeny do patologického ohniska vzruchu, vzniklé některým negativním stresovým faktorem.
K čemu to vede?
Za prvé se zvyšuje práh dráždivosti, to znamená, že se zvyšuje odolnost organismu vůči drážditelům. To se projevuje tak, žeaby byl člověk vyveden z rovnováhy, jenutný podnět mnohem větší síly než dříve. Zmenšuje se emocionální nestálost klienta, který se před tím rozčiloval při jakémkoliv bezvýznamném důvodu.
Za druhé se vytváří nová dominanta v centru mozku, která ale má kladný, konstruktivní charakter. Toto centrum dominantního buzení se aktivuje vzpomínkami na proceduru, která jej zformovala. Klient znovu a znovu prožívá pocit vyzkoušený při masáži (doteky, vůně, hudba, světlo svíček), který mu umožňuje odpoutat se od negativních pocitů.
Za třetí při dráždění určených nervových receptorů (tak zvaná Merkelova tělíska), kterých je mnoho hlavně v oblasti dlaní, chodidel, obličeje a krku, stimulujeme vyplavování hormonů (endorfínů, enkefalinů, biogenních aminů). Tyto hormony radosti jsou schopny vytvářet euforické pocity během masáže a také omezovat pocit bolesti a zmírňovat napětíz příčně pruhované a hladké svaloviny.
Musíme říct, že je to snad nejvýraznější část masáže, vnímaná klienty velmi nejednoznačně. Může se skládat z erotických prožitků nebo obyčejného snu s množstvím přechodných stavů a také s různými zbarveními euforie. Je to spojeno se superpozičním efektem pocitů, přicházejících v jednom momentu od různých receptorů zóny kůže v měnivém labyrintu pomalého hlazení. Pravidlem je, že v takovém momentu je člověk schopen pociťovat množství dotyků (čtyři nebošest rukou), i když s tělem pracuje jenom jeden masér.
Tento přístup dovoluje maximálně odvést vědomí pacienta od negativní informace, která se nepřetržitě promítá v centrech mozku v situacích psycho-emocionálního nepohodlí – stres, deprese, nervozita, nespavost.
Z mého pohledu musí být prvek psychosomatického působení přítomen v této či jiné úrovni ve všech masážních technikách, ale také i v anticelulitidové masáži. Z tohoto důvodu jakékoliv ošetření musí začínat lehkým, plynulým, širokým hlazením na úrovni taktilních receptorů pro vybudování škály kladných pocitů. Toto je nezbytné, protože v současné společnosti jsou stresové problémy velmi dominantní.
Existence důležitého přípravného období, směřujícího k psychickému uklidnění a svalové relaxaci před blokem aktivních, manuálních příjmů, je významnou identifikační zvláštností SPA -koncepce naší školy (MANUALISTIC) lišící se od ostatních, jak tradičních manuálních technik, tak i východních praktik.
Druhá etapa harmonizace v naší SPA – koncepci – je systémová svalová relaxace. Technika myorelaxační masáže je směřovaná na uvolnění svalů, které se nacházejí ve stavu napětí, hypertonusu nebo chronické únavy. Je pravidlem, že právě chronické svalové napětí je spojeno se vznikem bolestivého syndromu. S poruchou pohybové aktivity a dalšími poruchami funkcí pohybového aparátu a vnitřních orgánů. Zvláště nebezpečné je proměnlivé napětí svalů zad, které se nepříznivé odráží na stavu páteře a míšních nervů a dochází tak k řadě dystrofických změn obratlů a okolních tkání. A tak při korekci podobných změn opravdu není lehké donutit sval uvolnit, ale i obnovit jeho základní vlastnosti – roztažitelnost, relaxaci, sílu, elastičnost, a také funkci dalších částí, ke kterým se sval upíná. To je většinou nejdelší a nejsložitější etapa SPA – masáže, kterou považujeme za klíčovou a od které závisí základní výsledek naší procedury.
Základ myorelaxace vytváříme již při psychosomatické harmonizaci. Velmi často, již po několika minutách relaxačních technik, pociťujeme, jak se pod našima rukama svaly na těle pacienta uvolňují. Taková reakce je význačná pro ty situace, kdy v důsledku spazmu a napětí svalů se projeví stres nebo jiný psychický problém. Masáž takového pacienta se zpravidla omezuje na povrchové působení bez hlubokého proniknutí do tkání. Nicméně v případech, kdy se projeví svalový spazmus jako důsledek bolesti nebo organických změn v okolních tkáních či v samotném svalu,je prakticky nemožné dosáhnout efektu bez hluboké masáže svalových tkání.
Naše fyzické tělo udržuje a podporuje nějakou viditelnou stálost struktury díky nepřetržité výměně materiální a nemateriální informace s vnějším prostředím. Vstřebávání nemateriální informace probíhá přes orgány smyslů, o čemž jsem již hovořil. Hmota se do nás dostává přes zažívací ústrojí, dýcháním a kůží, ta je důležitým orgánem asimilace. Když se jídlo ocitne v našem organismu, je podrobeno celé řadě chemických přeměn, získává tak lehkou stravitelnou formu. A dále do hry vstupuje cévní systém. Tato obdivuhodná struktura trofické a informační komunikace, která z jedné.
